Po deštivém dnu stráveném ve třídě se nad námi slitovalo sluníčko a zahnalo mraky. Všechny děti zůstaly ve školce a mohlo začít veselé odpoledne na zahradě. Čekání, než se nám na ohni opeče výborné maso, které pro nás připravila naše paní učitelka Věra, jsme si zkrátily hrou na průlezkách a opičí dráze. Maso bylo tak moc dobré, že nezbyla ani kost :-). Přestože jsme měly plná bříška, kousek místa se přece jen našlo a masovou večeři jsme si osladily lahodným jahodovým koláčem od Adámkovy maminky.
Po výborné večeři se s námi rozloučily malé Berušky, které šly raději ještě spát domů, do teplých postýlek, ke svým maminkám a tatínkům. A tak nás ve školce zůstalo jen šest. My, paní učitelky a čtyři předškoláci.
Aby se nám lépe spalo a aby nám slehla ta sytá hostina, šli jsme na podvečerní procházku. Měli jsme štěstí, právě přijel pan Kubíček se svým naleštěným, historickým vozem a dovolil nám si ho prohlédnout a vyfotit se v něm. Po návratu do školky jsme si pokreslili kouzelné spací čepice, které nám pomohly projít stezku odvahy statečněji. Strašidelná cesta probíhala ve škole, kde jsme měli za úkol dojít z ložnice do třídy a to vše pouze za svitu svíček :-).
Tam už čekaly plyšové hračky, které nás doprovodily k vodníkovi Dušičkovi a Bublalce. Při svitu petrolejové lampy jsme jim zazpívali písničku a za naši statečnost nám vodníci darovali kouzelnou šupinku pro kluky a třpytivou perličku na krk pro Terezku.
S pocitem spokojenosti a radosti jsme se zachumlali do peřinek a tvrdě prospali celou noc.
S rozbřeskem sluníčka jsme vyskočili z postýlek a naplnili vyhladovělá bříška vánočkou a ovocným čajem.
Za úspěšné splnění všech úkolů jsme si vysloužili diplom na památku :-).
Fotografie z celé akce si můžete prohlédnout
zde.
Vendula Zunová
NEJ sportovní výkony
